श्रीमद्भगवद्गीता अध्याय 7: ज्ञान विज्ञान योग
सभी श्लोक हिन्दी अर्थ सहित
श्रीमद्भगवद्गीता के सातवें अध्याय, ज्ञान विज्ञान योग में भगवान श्रीकृष्ण ने अपनी प्रकृति, माया, और भक्तों के प्रकारों का वर्णन किया है। इस अध्याय में भगवान ने बताया है कि सच्चा ज्ञान और एकनिष्ठ भक्ति ही परम लक्ष्य की प्राप्ति का मार्ग है।
श्लोक 1
श्री भगवानुवाच:
मय्यासक्तमनाः पार्थ योगं युञ्जन्मदाश्रयः।
असंशयं समग्रं मां यथा ज्ञास्यसि तच्छृणु।।
Shri Bhagavan Uvacha:
Mayy asakta-manah partha yogam yunjan mad-ashrayah,
Asamshayam samagram mam yatha jnasyasi tat shrinu.
श्लोक 2
ज्ञानं तेऽहं सविज्ञानमिदं वक्ष्याम्यशेषतः।
यज्ज्ञात्वा नेह भूयोऽन्यज्ज्ञातव्यमवशिष्यति।।
Jnanam te ’ham sa-vijnanam idam vakshyamy asheshatah,
Yaj jnatva neha bhuyo ’nyaj jnatavyam avashishyati.
श्लोक 3
मनुष्याणां सहस्रेषु कश्चिद्यतति सिद्धये।
यततामपि सिद्धानां कश्चिन्मां वेत्ति तत्त्वतः।।
Manushyanam sahasreshu kashchid yatati siddhaye,
Yatatam api siddhanam kashchin mam vetti tattvatah.
श्लोक 4
भूमिरापोऽनलो वायुः खं मनो बुद्धिरेव च।
अहङ्कार इतीयं मे भिन्ना प्रकृतिरष्टधा।।
Bhumir apo ’nalo vayuh kham mano buddhir eva cha,
Ahankara itiyam me bhinna prakritir ashtadha.
श्लोक 5
अपरेयमितस्त्वन्यां प्रकृतिं विद्धि मे पराम्।
जीवभूतां महाबाहो ययेदं धार्यते जगत्।।
Apareyam itas tv anyam prakritim viddhi me param,
Jiva-bhutam maha-baho yayedam dharyate jagat.
श्लोक 6
एतद्योनीनि भूतानि सर्वं इत्युपधारय।
अहं कृत्स्नस्य जगतः प्रभवः प्रलयस्तथा।।
Etad-yonini bhutani sarvam ity upadharaya,
Aham kritsnasya jagatah prabhavah pralayas tatha.
श्लोक 7
मत्तः परतरं नान्यत्किञ्चिदस्ति धनञ्जय।
मयि सर्वमिदं प्रोतं सूत्रे मणिगणा इव।।
Mattah parataram nanyat kinchid asti dhananjaya,
Mayi sarvam idam protam sutre mani-gana iva.
श्लोक 8
रसोऽहमप्सु कौन्तेय प्रभास्मि शशिसूर्ययोः।
प्रणवः सर्ववेदेषु शब्दः खे पौरुषं नृषु।।
Raso ’ham apsu kaunteya prabhasmi shashi-suryayoh,
Pranavah sarva-vedeshu shabdah khe paurusham nrishu.
श्लोक 9
पुण्यो गन्धः पृथिव्यां च तेजश्चास्मि विभावसौ।
जीवनं सर्वभूतेषु तपश्चास्मि तपस्विषु।।
Punyo gandhah prithivyam cha tejash chasmi vibhavasau,
Jivanam sarva-bhuteshu tapash chasmi tapasvishu.
श्लोक 10
बीजं मां सर्वभूतानां विद्धि पार्थ सनातनम्।
बुद्धिर्बुद्धिमतामस्मि तेजस्तेजस्विनामहम्।।
Bijam mam sarva-bhutanam viddhi partha sanatanam,
Buddhir buddhimatam asmi tejas tejasvinam aham.
श्लोक 11
बलं बलवतां चाहं कामरागविवर्जितम्।
धर्माविरुद्धो भूतेषु कामोऽस्मि भरतर्षभ।।
Balam balavatam chaham kama-raga-vivarjitam,
Dharmaviruddho bhuteshu kamo ’smi bharatarshabha.
श्लोक 12
ये चैव सात्त्विका भावा राजसास्तामसाश्च ये।
मत्त एवेति तान्विद्धि न त्वहं तेषु ते मयि।।
Ye chaiva sattvika bhava rajasas tamasas cha ye,
Matta eveti tan viddhi na tv aham teshu te mayi.
श्लोक 13
त्रिभिर्गुणमयैर्भावैः एभिः सर्वमिदं जगत्।
मोहितं नाभिजानाति मां एभ्यः परमव्ययम्।।
Tribhir gunamayair bhavaih ebhih sarvam idam jagat,
Mohitam nabhijanati mam ebhyah param avyayam.
श्लोक 14
दैवी ह्येषा गुणमयी मम माया दुरत्यया।
मामेव ये प्रपद्यन्ति मायामेतां तरन्ति ते।।
Daivi hy esha gunamayi mama maya duratyaya,
Mam eva ye prapadyanti mayam etam taranti te.
श्लोक 15
न मां दुष्कृतिनो मूढाः प्रपद्यन्ति नराधमाः।
माययापहृतज्ञाना आसुरं भावमाश्रिताः।।
Na mam dushkritino mudhah prapadyanti naradhamah,
Mayayapahrita-jnana asuram bhavam ashritah.
श्लोक 16
चतुर्विधा भजन्ते मां जनाः सुकृतिनोऽर्जुन।
आर्तो जिज्ञासुरर्थार्थी ज्ञानी च भरतर्षभ।।
Chatur-vidha bhajante mam janah sukritino ’rjuna,
Arto jijñasur artharthi jnani cha bharatarshabha.
श्लोक 17
तेषां ज्ञानी नित्ययुक्त एकभक्तिर्विशिष्यते।
प्रियो हि ज्ञानिनोऽत्यर्थमहं स च मम प्रियः।।
Tesham jnani nitya-yukta eka-bhaktir vishishyate,
Priyo hi jnanino ’tyartham aham sa cha mama priyah.
श्लोक 18
उदाराः सर्व एवैते ज्ञानी त्वात्मैव मे मतम्।
आस्थितः स हि युक्तात्मा मामेवानुत्तमां गतिम्।।
Udarah sarva evaite jnani tv atmaiva me matam,
Asthitah sa hi yuktatma mam evanuttamam gatim.
श्लोक 19
बहूनां जन्मनामन्ते ज्ञानवान्मां प्रपद्यति।
वासुदेवः सर्वमिति स महात्मा सुदुर्लभः।।
Bahunam janmanam ante jnanavan mam prapadyati,
Vasudevah sarvam iti sa mahatma sudurlabhah.
श्लोक 20
कामैस्तैस्तैर्हृतज्ञानाः प्रपद्यन्तेऽन्यदेवताः।
तं तं नियममास्थाय प्रकृत्या नियताः स्वया।।
Kamais tais tair hrita-jnanah prapadyante ’nya-devatah,
Tam tam niyamam asthaya prakritya niyatah svaya.
श्लोक 21
यो यो यां यां तनुं भक्तः श्रद्धयार्चितुमिच्छति।
तस्य तस्याचलां श्रद्धां तामेव विदधाम्यहम्।।
Yo yo yam yam tanum bhaktah shraddhayarchitum icchati,
Tasya tasyachalam shraddham tam eva vidadhamy aham.
श्लोक 22
स तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहति।
लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान्।।
Sa taya shraddhaya yuktas tasyaradhanam ihati,
Labhate cha tatah kaman mayaiva vihitan hi tan.
श्लोक 23
अन्तवत्तु फलं तेषां तद्भवत्यल्पमेधसाम्।
देवान्देवयजो यान्ति मद्भक्ता यान्ति मामपि।।
Antavat tu phalam tesham tad bhavaty alpa-medhasam,
Devan deva-yajo yanti mad-bhakta yanti mam api.
श्लोक 24
अव्यक्तं व्यक्तिमापन्नं मन्यन्ते मामबुद्धयः।
परं भावमजानन्तो ममाव्ययमनुत्तमम्।।
Avyaktam vyaktim apannam manyante mam abuddhayah,
Param bhavam ajananto mamavyayam anuttamam.
श्लोक 25
नाहं प्रकाशः सर्वस्य योगमायासमावृतः।
मूढोऽयं नाभिजानाति लोको मां अजमव्ययम्।।
Naham prakashah sarvasya yoga-maya-samavritah,
Mudho ’yam nabhijanati loko mam ajam avyayam.
श्लोक 26
वेदाहं समतीतानि वर्तमानानि चार्जुन।
भविष्याणि च भूतानि मां तु वेद न कश्चन।।
Vedaham samatitani vartamanani charjuna,
Bhavishyani cha bhutani mam tu veda na kashchana.
श्लोक 27
इच्छाद्वेषसमुत्थेन द्वन्द्वमोहेन भारत।
सर्वं भूतानि सम्मोहं सर्गे यान्ति परन्तप।।
Iccha-dvesha-samutthena dvandva-mohena bharata,
Sarvam bhutani sammoham sarge yanti parantapa.
श्लोक 28
येषां त्वन्तगतं पापं जनानां पुण्यकर्मणाम्।
ते द्वन्द्वमोहनिर्मुक्ता भजन्ति मां दृढव्रताः।।
Yesham tv anta-gatam papam jananam punya-karmanam,
Te dvandva-moha-nirmukta bhajanti mam dridha-vratah.
श्लोक 29
जरामरणमोक्षाय मामाश्रित्य यतन्ति ये।
ते ब्रह्म तद्विदुः कृत्स्नमध्यात्मं कर्म चाखिलम्।।
Jara-marana-mokshaya mam ashitya yatanti ye,
Te brahma tad viduh kritsnam adhyatmam karma chakhilam.
श्लोक 30
साधिभूताधिदैवं मां साधियज्ञं च ये विदुः।
प्रयाणकाले च मां ते विदुर्युक्तचेतसः।।
Sadhibhutadhidaivam mam sadhiyajnam cha ye viduh,
Prayana-kale cha mam te vidur yukta-chetasah.
उपसंहार
श्रीमद्भगवद्गीता का सातवाँ अध्याय, ज्ञान विज्ञान योग, भगवान श्रीकृष्ण के दिव्य उपदेशों के माध्यम से परम सत्य और भक्ति के मार्ग को प्रकट करता है। इस अध्याय में भगवान ने अपनी प्रकृति, माया, और भक्तों के प्रकारों का वर्णन किया है, जो हमें यह समझने में मदद करता है कि सच्चा ज्ञान और एकनिष्ठ भक्ति ही परम लक्ष्य की प्राप्ति का मार्ग है। श्लोक 19 में वासुदेव को सर्वस्व मानने वाला महात्मा दुर्लभ बताया गया है, जो भक्ति की महत्ता को रेखांकित करता है। यह अध्याय हमें प्रेरित करता है कि हम अपने जीवन में भगवान की शरण ग्रहण करें और उनके उपदेशों को आत्मसात करें। गीता नीति पर अन्य अध्यायों को भी पढ़ें और अपने आध्यात्मिक ज्ञान को और गहरा करें। हमें कमेंट में बताएँ कि इस अध्याय का कौन सा श्लोक आपको सबसे अधिक प्रेरित करता है!
Related
Discover more from GeetaNiti.in
Subscribe to get the latest posts sent to your email.
