श्रीमद्भगवद्गीता अध्याय 10 – विभूति योग
सभी श्लोक हिन्दी अर्थ सहित
श्रीमद्भगवद्गीता के दसवें अध्याय, विभूति योग में भगवान श्रीकृष्ण ने अपनी दिव्य विभूतियों का वर्णन किया है। इस अध्याय में भगवान ने अर्जुन को अपनी महिमा, शक्ति और विश्व में व्याप्त विभूतियों के बारे में बताया है। यह अध्याय हमें भगवान की सर्वव्यापकता और उनकी दिव्यता को समझने में मदद करता है।
श्लोक 1
श्री भगवानुवाच
भूय एव महाबाहो श्रृणु मे परमं वचः।
यत्तेऽहं प्रीयमाणाय वक्ष्यामि हितकाम्यया॥
Shri Bhagavan Uvacha
Bhuyah eva maha-baho shrinu me paramam vachah,
Yatte ’ham priyamanaaya vakshyaami hitakaamyayaa.
श्लोक 2
न मे विदुः सुरगणाः प्रभवं न महर्षयः।
अहमादिर्हि देवानां महर्षीणां च सर्वशः॥
Na me viduh suraganah prabhavam na maharshayah,
Ahamadir hi devanam maharshinam cha sarvashah.
श्लोक 3
यो मां अजमनादिं च वेत्ति लोकमहेश्वरम्।
असम्मूढः स मर्त्येषु सर्वपापैः प्रमुच्यते॥
Yo mam ajamanadim cha vetti lokamaheshvaram,
Asammudhah sa martyeshu sarvapaipaih pramuchyate.
श्लोक 4
बुद्धिर्ज्ञानमसम्मोहः क्षमा सत्यं दमः शमः।
सुखं दुःखं भवोऽभावो भयं चाभयमेव च॥
Buddhir jnanam asammohah kshama satyam damah shamah,
Sukham duhkham bhavo ’bhavo bhayam chabhayam eva cha.
श्लोक 5
अहिंसा समता तुष्टिस्तपो दानं यशोऽयशः।
भवन्ति भावा भूतानां मत्त एव पृथग्विधाः॥
Ahinsa samata tushtis tapo danam yasho ’yashah,
Bhavanti bhava bhutanam matta eva prithag-vidhah.
श्लोक 6
महर्षयः सप्त पूर्वे चत्वारो मनवस्तथा।
मद्भावा मानसा जाताः येषां लोक इमाः प्रजाः॥
Maharshayah sapta purve chatvaro manavas tatha,
Mad-bhava manasa jata ye sham loka imah prajah.
श्लोक 7
एतां विभूतिं योगं च मम यो वेत्ति तत्त्वतः।
सोऽविकम्पेन योगेन युज्यते नात्र संशयः॥
Etam vibhutim yogam cha mama yo vetti tattvatah,
So ’vikampena yogena yujyate natra samshayah.
श्लोक 8
अहं सर्वस्य प्रभवो मत्तः सर्वं प्रवर्तते।
इति मत्वा भजन्ते मां बुद्धा भावसमन्विताः॥
Aham sarvasya prabhavo mattah sarvam pravartate,
Iti matva bhajante mam buddha bhava-samanvitah.
श्लोक 9
मच्चित्ता मद्गतप्राणा बोधयन्तः परस्परम्।
कथयन्तश्च मां नित्यं तुष्यन्ति च रामवत्॥
Mac-chitta mad-gata-prana bodhayantah parasparam,
Kathayantash cha mam nityam tushyanti cha ramavat.
श्लोक 10
तेषां सततयुक्तानां भजतां प्रीतिपूर्वकम्।
ददामि बुद्धियोगं तं येन मामुपयान्ति ते॥
Tesham satata-yuktanam bhajatam pritipurvakam,
Dadami buddhi-yogam tam yena mam upayanti te.
श्लोक 11
तेषामेवानुकम्पार्थमहमज्ञानजं तमः।
नाशयाम्यात्मभावस्थो ज्ञानदीपेन भावतः॥
Tesam evanukampartham aham ajnana-jam tamah,
Nashayamy atma-bhavastho jnana-dipena bhavatah.
श्लोक 12
अर्जुन उवाच
परं ब्रह्म परं धाम पवित्रं परमं भवान्।
पुरुषं शाश्वतं दिव्यमादिदेवमजं विभुम्॥
Arjuna Uvacha
Param brahma param dhamam pavitram paramam bhavan,
Purusham shashvatam divyam adidevam ajam vibhum.
श्लोक 13
आहुस्त्वामृषयः सर्वे देवर्षिर्नारदस्तथा।
असितो देवलो व्यासः स्वयं चैव ब्रवीषि मे॥
Ahus tvam rishayah sarve devarshir naradas tatha,
Asito devalo vyasah svayam chaiva bravisi me.
श्लोक 14
सर्वमेतदृतं मन्ये यन्मां वदसि केशव।
न हि ते भगवन्व्यक्तिं विदुर्देवा न दानवाः॥
Sarvam etad ritam manye yan mam vadasi keshava,
Na hi te bhagavan vyaktim vidur deva na danavah.
श्लोक 15
स्वयमेवात्मनात्मानं वेत्थ त्वं पुरुषोत्तम।
भूतभावन भूतेश देवदेव जगत्पते॥
Svayam evatmanatmanam vettha tvam purushottama,
Bhuta-bhavana bhutesha deva-deva jagat-pate.
श्लोक 16
वक्तुमर्हस्यशेषेण दिव्या ह्यात्मविभूतयः।
याभिर्विभूतिभिर्लोकानिमांस्त्वं व्याप्य तिष्ठसि॥
Vaktumarhasy asheshena divya hy atma-vibhutayah,
Yabhir vibhutibhir lokan imams tvam vyapya tishthasi.
श्लोक 17
कथं विद्यामहं योगिंस्त्वां सदा परिचिन्तयन्।
केषु केषु च भावेषु चिन्त्योऽसि भगवन्मया॥
Katham vidyam aham yogim tvam sada parichintayan,
Keshu keshu cha bhaveshu chintyo ’si bhagavan maya.
श्लोक 18
विस्तरेणात्मनो योगं विभूतिं च जनार्दन।
भूयः कथय तृप्तिर्हि श्रृण्वतो नास्ति मेऽमृतम्॥
Vistarena atmano yogam vibhutim cha janardana,
Bhuyah kathaya truptir hi shrnvato nasti me ’mritam.
श्लोक 19
श्री भगवानुवाच
हन्त ते कथयिष्यामि दिव्या ह्यात्मविभूतयः।
प्राधान्यतः कुरुश्रेष्ठ नास्त्यन्तो विस्तरस्य मे॥
Shri Bhagavan Uvacha
Hanta te kathayishyami divya hy atma-vibhutayah,
Pradhanatah kuru-shreshtha nasty anto vistarasya me.
श्लोक 20
अहमात्मा गुडाकेश सर्वभूताशयस्थितः।
अहमादिश्च मध्यं च भूतानामन्त एव च॥
Aham atma gudakesha sarva-bhutashaya-sthitah,
Aham adish cha madhyam cha bhutanam anta eva cha.
श्लोक 21
आदित्यानामहं विष्णुर्ज्योतिषां रविरंशुमान्।
मरीचिर्मरुतामस्मि नक्षत्राणामहं शशी॥
Adityanam aham vishnur jyotisham ravir amshuman,
Marichir marutam asmi nakshatranam aham shashi.
श्लोक 22
वेदानां सामवेदोऽस्मि देवानामस्मि वासवः।
इन्द्रियाणां मनश्चास्मि भूतानामस्मि चेतना॥
Vedanam samo-vedo ’smi devanam asmi vasavah,
Indriyanam manash chasmi bhutanam asmi chetana.
श्लोक 23
रुद्राणां शङ्करश्चास्मि वित्तेशो यक्षरक्षसाम्।
वसूनां पावकश्चास्मि मेरुः शिखरिणामहम्॥
Rudranam shankarash chasmi vittesho yaksha-rakshasam,
Vasunam pavakash chasmi meruh shikharinam aham.
श्लोक 24
पुरोधसां च मुख्यं मां विद्धि पार्थ ब्रह्मणः सृष्टिकर्तारम्।
सर्गाणामादिरन्तश्च मध्यं चैवाहमर्जुन॥
Purodhasam cha mukhyam mam viddhi partha brahmanah srishtikartaram,
Sarganam adir antash cha madhyam chaivaham arjuna.
श्लोक 25
दैवानां अस्मि कौबरः सिद्धानां कपिलो मुनिः।
उच्चैःश्रवसमश्वानां विद्धि माममृतोद्भवम्॥
Daivanam asmi kaubarah siddhanam kapilo munih,
Uchchaishravasam ashvanam viddhi mam amritodbhavam.
श्लोक 26
अश्वत्थः सर्ववृक्षाणां देवर्षीणां च नारदः।
गन्धर्वाणां चित्ररथः सिद्धानां कपिलो मुनिः॥
Ashvatthah sarva-vrikshanam devarshinam cha naradah,
Gandharvanam chitrarathah siddhanam kapilo munih.
श्लोक 27
उच्चैःश्रवसमश्वानां विद्धि माममृतोद्भवम्।
ऐरावतं गजेन्द्राणां नराणां च नराधिपम्॥
Uchchaishravasam ashvanam viddhi mam amritodbhavam,
Airavatam gajendranam naranam cha naradhipam.
श्लोक 28
आयुधानामहं वज्रं धेनूनामस्मि कामधुक्।
प्रजनश्चास्मि कन्दर्पः सर्पाणामस्मि वासुकिः॥
Ayudhanam aham vajram dhenunam asmi kamadhuk,
Prajanas chasmi kandarpah sarpanam asmi vasukih.
श्लोक 29
अनन्तश्चास्मि नागानां वरुणो यादसामहम्।
पितॄणामर्यमा चास्मि यमः संयमतामहम्॥
Anantash chasmi naganam varuno yadasam aham,
Pitrinam aryama chasmi yamah samyamatam aham.
श्लोक 30
प्रह्लादश्चास्मि दैत्यानां कालः कलयतामहम्।
मृगाणां च मृगेंद्रोऽहं वैनतेयश्च पक्षिणाम्॥
Prahladash chasmi daityanam kalah kalayatam aham,
Mriganam cha mrigendro ’ham vainateyash cha pakshinam.
श्लोक 31
पवनः पवतामस्मि रामः शस्त्रभृतामहम्।
झषाणां मकरश्चास्मि स्रोतसामस्मि जाह्नवी॥
Pavanah pavatam asmi ramah shastra-bhritam aham,
Jhashanam makarash chasmi srotasam asmi jahnavi.
श्लोक 32
सर्गाणामादिरन्तश्च मध्यं चैवाहमर्जुन।
अध्यात्मविद्या विद्यानां वादः प्रवदतामहम्॥
Sarganam adir antash cha madhyam chaivaham arjuna,
Adhyatma-vidya vidyanam vadah pravadatam aham.
श्लोक 33
अक्षराणामकारोऽस्मि द्वन्द्वः सामासिकस्य च।
अहमेवाक्षयः कालो धाताऽहं विश्वतोमुखः॥
Aksharanam akaro ’smi dvandvah samasikasya cha,
Aham eva akshayah kalo dhataham vishvatomukhah.
श्लोक 34
मृत्युः सर्वहरश्चाहमुद्भवश्च भविष्यताम्।
कीर्तिः श्रीर्वाक्च नारीणां स्मृतिर्मेधा धृतिः क्षमा॥
Mrityuh sarva-harash chaham udbhavash cha bhavishyatam,
Kirtih shrir vak cha narinam smritir medha dhritih kshama.
श्लोक 35
बृहत्साम तथा साम्नां गायत्री छन्दसामहम्।
मासानां मार्गशीर्षोऽहं ऋतूनां कुसुमाकरः॥
Brihat-sama tatha samnam gayatri chhandasam aham,
Masanam margashirsho ’ham ritunam kusumakarah.
श्लोक 36
द्यूतं छलयतामस्मि तेजस्तेजस्विनामहम्।
जयोऽस्मि व्यवसायोऽस्मि सत्वं सत्ववतामहम्॥
Dyutam chalayatam asmi tejas tejasvinam aham,
Jayo ’smi vyavasayo ’smi sattvam sattvatam aham.
श्लोक 37
वृष्णीनां वासुदेवोऽस्मि पाण्डवानां धनंजयः।
मुनीनामप्यहं व्यासः कवीनामुशना कविः॥
Vrishninam vasudevo ’smi pandavanam dhananjayah,
Muninam apy aham vyasah kavinam ushana kavih.
श्लोक 38
दण्डो दमयतामस्मि नीतिरस्मि जिगीषताम्।
मौनं चैवास्मि गुह्यानां ज्ञानं ज्ञानवतामहम्॥
Dando damayatam asmi nitir asmi jigishatam,
Maunam chaivasmi guhyanam jnanam jnanavatam aham.
श्लोक 39
यच्चापि सर्वभूतानां बीजं तदहमर्जुन।
न तदस्ति विना यत्स्यान्मया भूतं चराचरम्॥
Yach chapi sarva-bhutanam bijam tad aham arjuna,
Na tad asti vina yat syan maya bhutam characharam.
श्लोक 40
नान्तोऽस्ति मम दिव्यानां विभूतीनां परन्तप।
एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतिर्विस्तरो मया॥
Nanto ’sti mama divyanam vibhutinam parantapa,
Esha tuddeshatah prokto vibhutir vistaro maya.
श्लोक 41
यद्यद्विभूतिमत्सत्त्वं श्रीमदूर्जितमेव वा।
तत्तदेवावगच्छ त्वं मम तेजोऽंशसम्भवम्॥
Yad yad vibhutimat sattvam shrimad urjitam eva va,
Tat tad evavagachcha tvam mama tejo ’msha-sambhavam.
श्लोक 42
अथवा बहुनैतेन किं ज्ञातेन तवार्जुन।
विष्टभ्याहमिदं कृत्स्नमेकांशेन स्थितो जगत्॥
Athava bahunaitena kim jnaten tavarjuna,
Vishtabhyaham idam kritsnam ekamshena sthito jagat.
उपसंहार
श्रीमद्भगवद्गीता के दसवें अध्याय, विभूति योग में भगवान श्रीकृष्ण ने अपनी दिव्य विभूतियों का वर्णन किया है। इस अध्याय में भगवान ने अर्जुन को अपनी महिमा, शक्ति और विश्व में व्याप्त विभूतियों के बारे में बताया है। यह अध्याय हमें भगवान की सर्वव्यापकता और उनकी दिव्यता को समझने में मदद करता है। भगवान की विभूतियाँ अनंत हैं और उनका वर्णन करना असंभव है। इस अध्याय को पढ़कर हम भगवान की महिमा को समझ सकते हैं और उनकी भक्ति में लीन हो सकते हैं।
Related
Discover more from GeetaNiti.in
Subscribe to get the latest posts sent to your email.
